Naše story

Jsme experti na sběr jedlých rostlin a vaření z nich. Máme rádi čerstvé jídlo a inspirujeme druhé, aby pěstovali jedlé rostliny na svých zahradách, balkónech, parapetech, ale i v městských ulicích. Milujeme nové chutě a vyhledáváme je všude na našich cestách.

Máme zahradu, kterou milujeme. Je pro nás úžasným zdrojem nejen čerstvého jídla, ale taky odpočinku, místem pro venčení dětí, a taky místem bujarých večírků a oslav.

Někdy spolu vzpomínáme na dny, kdy to tak nebylo.

Bydleli jsme v centru Brna s dvěma malými dětmi a začínalo nás to už dost soužit. Proklestit se s kočárkem na trh pro čerstvou krmi, nebo bloudit v supermarketu mezi regály s nahnilou zeleninou byl pěkný opruz. Farmářské trhy byly tenkrát ještě v plenkách.

 Je potřeba si říct, že máme rádi dobré jídlo a o surovinách, které používáme, chceme vědět co nejvíc. Na trhu už jsme měli vyčíhlé určité prodejce, o kterých jsme věděli, kde a jak zeleninu pěstují. Symbolem kvality je pro nás čerstvost a nejluxusnější jídlo je pak logicky to, které urazí na náš talíř nejkratší vzdálenost za nejkratší dobu.

 Logickým vyústěním této potřeby byla pro nás zahrada. Takže pro někoho možná extrémním řešením se pro nás stal útěk z víru „velkoměsta“ a koupě zchátralé chalupy na poličsku, nijak nenarušené zbytečnými rekonstrukcemi, která ale čítala velký sklep s klenutými stropy a zahradu se vzrostlými ovocnými stromy. Vzrostlé ovocné stromy zdůrazňuji, protože když koupíte holý pozemek, může trvat i desítky let, než si na strom pověsíte houpací síť, nebo než z něj spadne první ořech.

 A to jsme nechtěli!

 Zfetovaní čerstvým vzduchem jsme tedy začali rekonstruovat a později se dvěma malými dětmi a třetím na cestě jsme se přestěhovali. A s velkým nadšením se pustili do hospodaření.

 A protože jsme rozhodně nechtěli provozovat to, co známe z dob nedávno minulých, totiž otročit na zahradě od nevidím do nevidím, prohánět se po zahradě s motykou v omamném oblaku postřiků a vršit za sebou hromádky plevele, začali jsme zjišťovat, jestli to jde i jinak.

 Studovali jsme, odkoukávali a hodně experimentovali. Ne s drogami, ale s různými metodami zahrádkaření, novými odrůdami, to vše tak, abychom byli schopni vyprodukovat nějakou krmi, aniž by se z nás stali zemědělci na plný úvazek. Totiž abyste rozuměli, nemáme nic proti zemědělcům, považujeme je za jedno z nejdůležitějších zaměstnání, ale každý má svou práci a i my máme taky každý tu svou, která nás živí. Navíc na zahradě chceme trávit čas i jinak než prací. Není nad to pozorovat děti, jak si hrají na zahradě, a dívat se na slunce přes sklo jedenáctistupňového piva Otakar.

 Každý rok tak na zahradě něco pozměníme (což se děje většinou prací, to přiznávám), abychom pak během sezóny měli méně práce a mohli například odjet na dva týdny pryč. Ano, i to je možné. Dnes naše zahrada s rozlohou asi 1500 m² produkuje kolem pěti metráků ovoce a zeleniny za rok a díky chytrému výběru druhů je na zahradě v každém ročním období něco k snědku. Naše nadšení z takto nabytých surovin logicky vedlo k založení blogu mrkwa.cz, kde naši radost ventilujeme v podobě receptů a vykecáváme se v článcích z našich zážitků z cest a návštěv u jiných pro nás zajímavě smýšlejících lidí.

 

 Chceme inspirovat i ostatní, aby začali pěstovat jídlo všude, kde je to jen možné, aby vysazovali stromy s jedlými plody. Věříme, že je to ve všech směrech správná cesta. Taková, kde z našeho vlaku máváme všem supermarketům s levnou zeleninou a v jídelním voze objednáváme menu z těch nejlepších a nejčerstvějších surovin.

 

 Aňa Hebronová + Martin Klepárník + Kryštof + Štěpánka + Františka